Dítě nechce do školky, netuším, jak zvládneme ranní loučení

Dítě nechce do školky, netuším, jak zvládneme ranní loučení,
Loni šlo moje dítko k zápisu, ale nakonec z toho nic nebylo. Tehdy tříleté maminku uprosilo,
aby s ním mohla zůstat ještě rok doma. Nebyl to problém, mohla jsem pracovat z domova.
Letos už to tak snadné není, a tak dítko do školky 1. září nastoupit muselo. Jako matka se toho,
ale upřímně děsím. Tuším, že loučení v šatně bude náročné. Nejen první týden.

„Dítko na mě není závislé, klidně jede na víkend s babičkou a dědou, občas zůstane v herním
koutku, když nakupuji. Ale do školky se mu vůbec nechce. Pořád mě prosí, ať s ním zůstanu
doma. Nebo ať ho s sebou beru do práce, že to tam vydrží. Nespokojí se ani s tím, že jsem si
domluvila odchody z práce tak, abych ho mohla vyzvedávat hned po obědě. Alespoň ze začátku.

Chápu ho, ale už do práce vážně musím,“.

„Vůbec nevím, jak to mám udělat?

Zmizet rychle bez loučení? Nebo přijít dřív, abychom měly čas se ještě pořádně potulit? A mám
ji tam skutečně nechat, když bude třeba hystericky plakat a sápat se po mně, až ji paní učitelka
povleče do třídy? Netuším, jak tohle dám,“ obává se maminka.

Mluvte s dítětem o tom, co se ve školce dělá a jaké to tam je. Můžete si k tomu vzít obrázkovou
knížku nebo si popovídejte s dítětem, které do školky už chodí (mělo by tam ale chodit rádo,
aby se vaše dítě nevystrašilo barvitým líčením zlých zážitků). Vyhněte se negativním popisům,
jako „tam tě naučí poslouchat“, „tam se s tebou nikdo dohadovat nebude“ apod.

Zvykejte dítě na odloučení. Při odchodu z domu láskyplně a s jistotou řekněte, že odcházíte,
ale ujistěte dítě, že se vrátíte. Dítě potřebuje pocit, že se na vás může spolehnout. Chybou je,
vyplížit se tajně z domu. Dítě se cítí zrazené a strach z odloučení se jen prohlubuje.

Dejte dítěti najevo, že rozumíte jeho případným obavám z nástupu do školky, ale ujistěte ho,
že mu věříte a že to určitě zvládne. Zvýšíte tak sebedůvěru dítěte. Pokud má dítě chodit do
školky rádo, musí k ní mít kladný vztah. Z toho důvodu nikdy školkou dítěti nevyhrožujte (dítě
nemůže mít rádo něco, co mu předkládáte jako trest). Vyhněte se výhrůžkám typu „když budeš
zlobit, nechám tě ve školce i odpoledne“.

Jak na ranní loučení s dítětem ve školce?

Na každého školáčka platí něco jiného, takže univerzální recept neexistuje. Přesto existuje pár rad pro rodiče na základě našich zkušeností, tak aby rodiče mohli loučení zvládnout co možná nejlépe.

„Rozlučte se rychle a v pozitivním duchu. Zní to jednoduše, ale je to ten nejtěžší moment. Tím, že dítěti dáte ještě minutku a prodlužujete svůj odchod, jen odkládáte nevyhnutelné a dítě má
často sklon prožívat emoce víc.

Nejlepší je dítě obejmout, dát mu pusu, říct mu, jak jej máte rádi a ujistit ho, že se pro ně
vrátíte,“ doporučují. Pokud bude dítě plakat, buďte přívětiví, ale rozhodní. Rozloučení by se
nemělo příliš protahovat. Ovšem neodcházejte narychlo a tajně, ani ve vzteku po hádce
s dítětem.

Naopak varujeme před odcházením bez rozloučení. „Vypadá to jako dobrá varianta, ale když
si to později dítě uvědomí, bývá smutné. Plňte své sliby – když řeknete, že přijdete po obědě,
měli byste po obědě přijít.

Je lepší se hezky rozloučit, a ihned po rozloučení odejít. „Nezdržujte se v blízkosti. Když vás
dítě po rozloučení uvidí, jak se snažíte vykouknout zpoza plotu, je to pro ně „mučeníčko“.

Rozloučit se, odejít. Je možné se s námi dohodnout a my vás budeme informovat, když dítě
přestane plakat. Věřte, že i po těch nejdramatičtějších odchodech je většinou do pár minut klid
a děti přejdou k zábavě,“ popisují senohrabské lektorky.

Odrazujeme také před bagatelizováním smutku, které dítě právě prožívá. Respektujte emoce
svého dítěte. Je chvilkově smutné, ale to je úplně normální. Ujistěte ho, že tomu rozumíte.
Můžete říkat něco jako: „Vím, že jsi smutná/ý, že odcházím. Ale věřím, že budeš mít super den
a já si tě odpoledne vyzvednu a všechno mi povíš.“

Zkuste se vyvarovat uplácení a slibů. Za pobyt ve školce neslibujte dítěti odměny předem. Dítě prožívá stres nejen z toho, že je ve školce bez rodičů a zvyká si na nové prostředí. Přidá se strach z toho, že selže a odměnu pak nedostane. Samozřejmě, pokud den ve školce proběhne
v pohodě, chvalte dítě a jděte to oslavit třeba do cukrárny nebo kupte nějakou drobnost.
Materiální odměny by se ale neměly stát pravidlem, dítě by pak hračku vyžadovalo každý den.

Ač se to nezdá, pro děti je prožití tohoto druhu smutku důležité. Udělejte si jasno v tom, jak prožíváte nastávající situaci vy. Děti dokážou velmi rychle vycítit vaši nerozhodnost, obavy. Platí
tu, že zbavit se své úzkosti znamená zbavit dítě jeho úzkosti. Pokud máte strach z odloučení od
dítěte a nejste skutečně přesvědčeni o tom, že dítě do školky dát chcete, pak byste měli
přehodnotit nástup dítěte do školky. Případně se dohodněte, že dítě do školky bude vodit ten,
který s tím má menší problém.

Na uklidnění u dětí skvěle fungují pravidelné rituály. Od bojových pokřiků, přes ochrannou pusu na čelo až po plácnutí si. „Zní to banálně, ale dětem tenhle zvláštní osobní moment
pomáhá a dá jim jistotu."

Některé děti mají těžší adaptaci na školku a pomáhá jim vzpomenout si, že mají domov. Poraďte
se s paní učitelkou a dejte jim oblíbeného plyšáka. V případě individuálních potřeb dítěte si
promluvte s učitelkou o možnostech úpravy programu.

A v neposlední řadě by rodiče měli o školce s dětmi mluvit nadšeně, pozitivně a důvěřovat učitelkám. „Věřte, že bychom nedělaly učitelky, kdybychom děti nemilovaly a nesnažily se od každého něco naučit. Nechceme, aby plakaly, zrovna tak, jako si to nepřejete vy.